V obchodě Techpech se schylovalo k tomu nejhoršímu, co se mohlo stát.
Vedoucí Jenopruz se právě chystal odemknout hlavní dveře.
Všichni prodavači se krčili za prvním regálem který našli. Strachy ani nedýchali. Několik z nich se udusilo.
Jenopruz otočil klíčem a v tom se do všech stran rozlétly kusy skleněných dveří a dovnitř vtrhla armáda krvežíznivých šneků.
Jenopruz se podíval na hodinky na noze a nervózně podupával rukou.
V tom ho jeden ze šneků vzal po palici krunýřem.
,,Co děláš, ty pičo?!" řekla okolo jdoucí želva.
Šnek se trochu lekl a trochu nasral a tak radši začal utíkat domů. Utíkal ale tak strašné pomalu, že mezitím stihl umřít stářím.
Želvě to bylo docela jedno. Nebo možná nebylo, těžko říct. Byla dobrá v předstírání pocitů.
Nebo špatná v dávání najevo. Těžko říct. Je to želva, kolik citu od ní čekáte?
Kolem někdo proběhl a křičel něco o něčem. Nikdo mu nic nevěnoval.
Jenopruz se zvedl ze země a začal žonglovat s krunýřem. Šlo mu to dobře, když měl jen jeden. To byla součást jeho práce - dělat hovno a tvářit se u toho důležitě.
,,Dej to sem, nebo tě zabiju a pak ti ten krunýř nacpu tam, kam určitě nepatří, ty zmrde!" Řekla by želva, bohužel pro ni želvy nemluví.
Ne že by to neuměly, jen prostě občas nechtějí.
Prodejce Nemanic se hrdě postavil vedle regálu s elektronickými věcmi, které nikdo raději neměl vytvořit.
Dal si ruce hrdě v bok. Zamračil se. Rozbrečel se. Prodejkyně Zašitá k němu přiběhla a začala mu láskyplně mlátit hlavou o železnou traverzu, co tady jen tak náhodou postávala a prohlížela si pračky.
,,Na kokot," pronesla s železným klidem.
Ano ta traverza.
Prodejce Všeprodal se vrhl na prvního zákazníka, kterého uviděl a strčil mu hlavu do bubnu vysavače.
,,Cítíte tu sílu?" Ptal se rozkošným podbízivým hlasem zatímco hlava zákazníka se uvnitř rozsračkovala úplně na hadry.
,,Jsem si říkal, že vysavač přece nemá buben," poznamenal zkušeně prodejce Klidycký.
Mixér žasl nad jeho poznávacími schopnostmi.
Vedoucí stále žongloval s krunýřem a dmul se pýchou nad tím, jak mu ten den krásné utíká.
,,Piča!" zakřičel, nasadil si krunýř na hlavu a rozeběhl se nějakým směrem ve snaze ho chytit.
Ten den.
,,Zavolejte mi vedoucího!” křičel láskyplně zákazník a bušil baseballovou pálkou do nejbližší pokladní.
Všude stříkala krev a kusy pokladní.
,,Ach ty pondělky,” řekla klidně a jebla zákazníka do držky klávesnicí.
,,Můžu nějak pomoct?” zeptal se pracovník reklamací jménem Pozáruč doma.
Byl tam sám, takže se jen otočil na druhý bok a ještě velmi dlouho tancoval charleston.
Ze skladu pomalu vyběhl skladník. Srazil zákazníka na zem a shodil na něho nejbližší regál. Pak shodil další regál na sebe. Pak shodil zákazníka na regál. Sebe na zákazníka, zákazníka na sebe, vůbec to bylo celý nějaký divný. Až skončili, zákazník zaběhl zpátky do skladu a skladník se odplazil vybrat si ledničku.
Všeprodal k němu přiskočil a zlomil mu ruku za zády.
,,Vezmete si ji?” zaječel a shodil na skladníka neblížší lednici.
Lednice zamlaskala a zaklapla víko. Pomyslela si něco o prdeli. Pak se roztočila a zmizela kamsi střechou.
Zákazník utíkal ze skladu a na hlavě nesl čtrnáct televizí. Bylo to zvlástní, protože původně si přišel pouze pro telefon.
,,Zloděj,” zakřičel někod opodál a z kapsy mu vypadl kuchňský robot a utekl směrem k nejbližšímu východu.
Ano ten robot.
,,Kde?” zeptal se zákazník a otočil se, až mu sedm televizí spadlo na strop.
Nemanic se podíval na stejné místo, ale už bylo pozdě. Pokladní k němu hbitě přiskočila a mincí ho srazila na zem.
,,Drsný,” řekl někdo a strčil si pod tričko lednici.
,,Vezmete si k tomu prodloužení záruky?” zeptal se Všeprodal, mezitím co škrtil jiného zákazníka vypouštěcí hadicí.
Škrcený zákazník zachroptěl a přisvědčil, že je to dobrá nabídka. Pak se začal bránit HDMI kabelem.
,,Co se to tu, kurva děje?” zeptal se udýchaný Jenopruz a roztočil nad hlavou postaršího zákazníka. Nečekal na odpověď a rovnou odešel. Kam? Myslím, že ani on sám to nevěděl.
,,Mám tady na vyzvednutí objednávku,” řekl zákazník stojící za pokladnou mezitím co si strkal všechnu hotovost z pokladny do kapes.
Pokladní ho hbitě srazila na zem a poděkovala mu.
,,Přijďte zas,” dodala s úsměvem a usekla mu hlavu. Hlava se zklamaně odkutálela stranou.
,,Ach ty pondělky,” řekla radostně a kutálela se dál.
Nemanic se rozběhl a kopnul do ní. Sice se netrefil, tak alespoň skopal pokladní.
,,Ach ty pondělky,” řekla pokladní a začala mlátit hlavou o pult.
Pult se cítil docela nedoceněně, tak se zvedl a odešel do skladu.
,,Myslíš, že se vrátí?” zeptal se zákazník, který si cpal plné kapsy robotických vysavačů.
,,Težko říct,” neodpověděl nikdo.
Kolem pokladny proběhlo stádo divokých sporáků hnaných honákem na koni.
,,Hejá hejá,” křičel opodál stojící dvouplotýnkový vařič.
,,Pořád čekám, kdo mi pomůže s těmi televizemi do auta,” řekl rozhořčený zloděj. Z hlavy mu spadly další dvě myčky a rozutekly se do všech stran.
Roztáhl hýždě a z análního otvoru mu vyskočilo několik krvežíznivých okounů. Smutně se plácali uprostřed prodejny, než jim došlo, že umějí chodit. Zhrzeně odešli.
Z nebe se snesl skladník a zaječel.
Pak sám sobě podkopl nohy a odkutálel se zpátky do skladu.
Sklad si povzdechl.
,,Já Vám pomůžu,” řekl Pozáruč a otočil se na druhý bok. Když už byl u toho, tak začal tančit makarenu.
,,Jdu pozdě!” zakřičel tiše prodejce Pozděšel, který šel zrovna kolem. Kolem. Kolem dokola, okolo stola. A zase odešel pryč.
,,Ach ty pondělky,” řeklo pondělí a uvědomilo si, že je středa.
Žádné komentáře:
Okomentovat