Rytíř v zářivém brnění cestuje krajinou.
Jede na velkém černém oři, jeho brnění se leskne ve světle poledního slunce. Na zádech mu visí velký trojhranný štít, vítr si pohrává s jeho vlasy a u pasu se mu houpe obrovský penis.
Na konci pustiny stojí osamnělá vesnice. Všude je ruch, pobíhající děti a ženy s košíky ovoce a zeleniny. U otevřené dřevěné brány stojí dva vojáci na stráži a když uviděli jedoucího rytíře jen kývnuli hlavami a nechali jej projet.
Rytíř jel po ulici, po které pobíhali děti. Muži i ženy se zastavovali a vzhlíželi na něj. Všimnul si, že někteří muži mají velké jizvy v obličeji, podlitiny na těle, kde je nezakrývalo oblečení a měli velmi malé penisy.
"Dobrý muži," oslovil rytíř svým pisklavým hláskem jednoho muže "Kde najdu starostu vaší vesnice?"
"Na konci ulice je velký dům se štítem nade dveřmi," odpověděl muž svým pisklavým hláskem, "Tam jej najdete."
"Děkuji, dobrý muži." Rytíř pokynul koni a ten se dal do chůze směrem, který muž poradil.
Na konci ulice stál dům se štítem pode dveřmi. Rytíř se podrbal na penisu, pokrčil rameny a seskočil z koně. Uvázal ho k penisu nejbližšího stojícího muže, dal mu minci a vkročil do domu.
Uvnitř toho moc k vidění nebylo, jen několik koberců na zemi a gobelínů pověšených na stěnách vyobrazujících rytíře v různých situacích. Pak ještě pážata a majordómové pobíhali kolem a plnili různé příkazy svých pánů. Uprostřed místnosti stál velký stůl za kterým sedělo několik mužů s meči pověšenými na zádech s velmi malými penisy. V čele
stolu seděl postarší muž s plnovousem a zaujatě s muži hovořil. Za ním stála obří socha draka, který v tlamě svíral rytíře s mečem. Nad stolem visel obrovský lustr s nezapálenými svícemi. Jinak v místnosti nebylo nic zajímavého.
Rytíř došel k velkému stolu. Penis se mu hrozivě pohupoval u pasu. Opřel se dlaněmi o stůl a promluvil svým pisklavým hláskem: "Slyšel jsem, že máte problém s drakem."
Muži na něj vzhlédli a starosta odvětil: "My nemáme problém s drakem."
"Aha, tak nic... Tak nashle." odvětil rytíř a odjel.
Čaroděj ve zdobené hábitu cestuje krajinou.
Jede na velkém bílém oři, jeho hábit jemně světélkuje. Na zádech mu visí velký kouzelný svitek, vítr si pohrává s jeho plnovousem a u pasu se mu houpe obrovský penis.
Na konci pustiny stojí osamnělá vesnice. Všude je ruch, pobíhající děti a ženy s košíky ovoce a zeleniny. U otevřené dřevěné brány nikdo nestál, proto mohl čaroděj bez problémů projet.
Čaroděj jel po ulici, po které pobíhali děti. Nikde neviděl žádného muže. Ženy se zastavovali a vzhlíželi na něj. Všimnul si, že některé ženy mají velké jizvy v obličeji, podlitiny na těle, kde je nezakrývalo oblečení a měli velmi malé penisy.
"Dobrá ženo," oslovil čaroděj svým pisklavým hláskem jednu z žen, "Kde najdu starostu vaší vesnice?"
"Na konci ulice je velký dům se štítem pode dveřmi," odpověděla žena, "Tam jej najdete."
Čaroděj se na ženu tázavě podíval.
"Čekal jste asi že budu mít hluboký hlas, že?"
Přikývnul.
"To máte smůlu, tenhle vtip si autor šetří na později."
"Chápu." odvětil Čaroděj ačkoliv absolutně nechápal o čem ta žena mluvila a pokynul koni, aby se dal do chůze.
Na konci ulice stál dům se štítem nade dveřmi. Čaroděj se podrbal na bradě, pokrčil penisem a seskočil z koně. Uvázal ho k penisu nejbližší stojící ženy, dal jí a vkročil do domu.
Uvnitř toho moc k vidění nebylo, jen několik koberců na zemi a gobelínů pověšených na stěnách vyobrazujících rytíře v různých situacích. Pak ještě pážata a majordómové pobíhali kolem a plnili různé příkazy svých pánů. Uprostřed místnosti stál velký stůl za kterým sedělo několik mužů s meči pověšenými na zádech s velmi malými penisy. V čele
stolu seděla postarší žena s plnovousem a zaujatě s muži hovořila. Za ní stála obří socha draka, který v tlamě svíral rytíře s mečem. Nad stolem visel obrovský lustr s nezapálenými svícemi. Jinak v místnosti nebylo nic zajímavého.
Čaroděj došel k velkému stolu. Penis se mu hrozivě pohupoval u ramenou. Opřel se dlaněmi o stůl a promluvil svým pisklavým hláskem: "Slyšel jsem, že máte problém s drakem."
Muži na něj vzhlédli a starostka odvětila: "My nemáme problém s drakem."
"Aha, tak nic... Tak nashle." odvětil Čaroděj a odjel.
Hraničář v zeleném zdobeném obleku cestuje krajinou.
Jede na velkém růžovém penisu, jeho oblek se leskne ve světle slunce. Na zádech mu visí mrtvý kůň, vítr si pohrává s jeho holou hlavou a u pasu se mu houpe obrovský meč.
Na konci pustiny stojí osamnělá vesnice. Všude je ticho, nikde není vidět ani živáčka. Nikde není vidět ani nějakou dřevěnou bránu, jen volné místo mezi palisádammi, proto mohl Hraničář bez problémů projet.
Hraničář jel po ulici, na které leželi usekané penisy. Nikde neviděl žádného muže ani dítě, jen jedna žena stála uprostřed ulice s košíkem ovoce a zeleniny v rukou. Žena na něj vzhlédla. Všimnul si, že má velké jizvy v obličeji, podlitiny na těle, kde je nezakrývalo oblečení a měla velmi malý penis.
Kývnul na ní hlavou. Ona kývla na něj a ukázala na konec ulice. Pak rukama naznačila že je to dům s napíchnutým tělem nade dveřmi.
Hraničář pokynul penisu, aby se dal do chůze směrem který žena ukázala.
Na konci ulice stál dům s napíchnutým tělem po oknem. Hraničář se podrbal na mrtvole koně, pokrčil rameny a seskočil z penisu. Uvázal ho ke svému penisu, dal si facku a zase ho odvázal. Pak vkročil do domu.
Uvnitř toho moc k vidění nebylo, jen několik koberců na zemi a gobelínů pověšených na stěnách vyobrazujících rytíře v různých situacích. Pak ještě pážata a majordómové pobíhali kolem a plnili různé příkazy svých pánů. Uprostřed místnosti stál velký stůl za kterým sedělo několik mužů s meči pověšenými na zádech s velmi malými penisy. V čele
stolu sedělo postarší dítě s panenkou a zaujatě s muži hovořilo. Za ním stála obří socha draka, který v tlamě svíral rytíře s mečem. Nad stolem visel obrovský lustr s nezapálenými svícemi. Jinak v místnosti nebylo nic zajímavého.
Hraničář došel k velkému stolu. Hovno se mu hrozivě pohupovalo u prdele. Opřel se dlaněmi o stůl a položil na stůl pergamen s namalovaným obrázkem draka a otazníkem.
Muži za stolem si pergamen zvědavě prohlíželi přičemž si ho podávali až ho podali dítěti v čele stolu.
"Ne ne." řeklo dítě a rozplakalo se.
Hraničář kývnul klavou a odjel.
Zlodějka v otrhaných hadrech cestuje krajinou.
Jede na malém hnědém poníkovi, její oblečení sem tam spadne a ukáže její velmi vyvinutá prsa. Na zádech ji visí mrtvý hraničář, vítr si pohrává s jeho koulemi. U pasu zlodějky se houpe její obrovský penis.
Na konci pustiny stojí osamnělá vesnice. Všude je ticho, nikde není vidět ani živáčka. Nikde není vidět ani dřevěnou palisádu, proto mohla Zlodějka bez problémů projet.
Zlodějka jela po ulici, na které leželi usekané penisy. Všude byla spousta krve. Nikde neviděla žádného muže, ženu ani dítě.
Jeden penis na zemi svíral žaludem košík plný ovoce a zeleniny a ukazoval na konec ulice. Všimnula si, že má velké jizvy u kořene a podlitiny, kde je nezakrýval prach z cesty a byl velmi malý.
Zlodějka pokynula poníkovi, aby se dal do chůze směrem, který penis ukazoval.
Na konci ulice stál dům s obrovskou dírou nade dveřmi. Zlodějka se podrbala na poníkovi, pokrčila Hraničářovými rameny a seskočila z něj. Pak seskočila i z poníka, uvázala ho k jednomu ležícímu penisu a vkročila do domu.
Uvnitř toho bylo hodně k vidění. Několik koberců na zemi a gobelínů pověšených na stěnách vyobrazujících rytíře v různých situacích. Uprostřed místnosti stál velký stůl za kterým nikdo neseděl. V čele stolu ležel penis s plnovousem a zaujatě krvácel. Za ním stál obří drak, který v tlamě svíral rytíře s mečem. V místnosti toho bylo hodně
zajímavého.
Zlodějka došla k velkému stolu. Prsa se jí hrozivě pohupovala u kolen. Opřela se dlaněmi o stůl a řekla svým hlubokým hlasem: "Slyšel jsem, že máte problém z drakem."
Drak se na ni podíval, spolknul rytíře co držel v tlamě a jeho penisem si vytřel zbytek ze zubů.
"My nemáme problém s drakem." řekl drak.
"Aha, tak nic... Tak nashle." odvětila Zlodějka a odjela.
Žádné komentáře:
Okomentovat